8.30–9.00 Prezence účastníků konference
9.00–11.00
SEKCE 1 Povinná elektronická spisová služba a archivy
Malý sál
Současná legislativa počítá se zavedením výhradně elektronické spisové služby pro všechny veřejnoprávní původce od 1. ledna 2027. Řada institucí ji používá již nyní a přidávají se stále další. Práce s elektronickými systémy přináší celou řadu změn do fungování samotných úřadů i do komunikace s příslušným archivem. Pokusíme se hledat odpovědi na otázky, které z toho vyplývají. Jak se mění se zavedením elektronické spisové služby u veřejnoprávních původců činnost archivů? Co to znamená pro provádění skartačního řízení, metodickou činnost nebo kontrolní činnost? Měly by archivy na tuto situaci nějak reagovat a jak?
Moderátor: Pavel Šrámek (Státní okresní archiv Zlín)
Ivo Durec, Pavel Rubeš (Státní okresní archiv Brno-venkov): Školení k elektronickým skartačním řízením měst a obcí okresu
Jan Schwaller (Archiv hlavního města Prahy): Elektronická spisová služba u původců na území hlavního města Prahy
Radek Pokorný (Státní oblastní archiv v Hradci Králové): Jaké změny pro archivy přináší povinná elektronická spisová služba u původců
SEKCE 2 Archivní vzdělávání na rozcestí?
Labský sál
Jak by měla vypadat výuka budoucích archivářů? Skutečně se univerzitní vzdělávání ocitá na rozcestí? Bude do některých sfér zasahovat umělá inteligence? A jak by mělo vypadat celoživotní oborové vzdělávání? Tyto a podobné otázky si musí klást nejenom univerzitní pedagogové, ale též archiváři z praxe a představitelé různých úrovní vedení. V době, kdy digitalizace prostupuje stále více archivních činností a lze pozorovat široké uplatnění různých webových nástrojů, má smysl se ptát, co z tradičního pojetí vzdělávání zachovat, co už ztratilo svůj význam, jaké dovednosti v budoucnu nahradí AI, kde už pro ni není místo a jaké nové kompetence potřebují budoucí archiváři získat.
PANELOVÁ DISKUSE
Moderátor: Tomáš Velička (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem)
Diskutující: Jana Baráková (Státní okresní archiv Louny), Daniela Brádlerová (Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky), Zbyněk Sviták (Masarykova univerzita)
SEKCE 3 Edice na stůl II
Eliščin sál
Aktuální ediční projekty v oblasti korespondence. S jakými problémy se editoři potýkají? Po edicích úředních dokumentů a fotografií, které byly probírány při konferenci v Plzni, obracíme pozornost k osobním dopisům. K oblasti s řadou výsledků, jež připravují historici, literární vědci a další. A to odlišnými přístupy, podle odlišných pravidel. Měly by být jednotné? Nastolíme i stále aktuální otázky: Mají se archivy věnovat archeografii? Mohou? Chtěly by? Jaké podmínky mají archiváři pro tuto oblast zpřístupňování archiválií? Mají pole ponechat akademické a muzejní sféře? Jaká je perspektiva editologie v archivech?
Moderátor: Jan Bílek (Univerzita Hradec Králové)
Robert Adam (Univerzita Karlova): Korespondence Boženy Němcové, Korespondence Karla Havlíčka
Olga Mojžíšová (Národní muzeum): Bedřich Smetana – korespondence
Vladimír Urbánek (Filosofický ústav Akademie věd České republiky): Korespondence Jana Amose Komenského
SEKCE 4 Digitální archivace dle § 3a archivního zákona
Jednací sál
Národní archiv, oddělení digitálního archivu a digitálních služeb, připravil praktický workshop pro zájemce o tento moderní přístup k výběru archiválií. Workshop je zaměřen nejen na ověření postupů a archivního zpracování ve standardech 21. století, ale také na praktické možnosti hledání ve strukturovaných datech, jejich zobrazení za pomoci dostupného open source softwaru a vyhodnocování celkového významu datasetů. Jednotlivé praktické části jsou založeny na doporučené praxi zahraničních digitálních archivů nebo repozitářů, které jsou implementovány s ohledem na českou praxi a odlišnou legislativu v podobě odpovídající potřebám nového § 3a archivního zákona. Účastníci si budou moci vyzkoušet identifikaci datových formátů pomocí nástroje Droid, budou jim představeny rozdíly mezi datovými strukturami formátů, jako jsou např. CSV, JSON, XML atp., a zdůrazněn význam dokumentace datasetu a licenčních podmínek, kterými dataset může být vázán. Upozaděna nezůstanou ani metadata a jejich význam a představení nejčastějších standardů, se kterými se archiváři mohou ve své praxi potkat.
WORKSHOP
Lektoři: Martin Rechtorik (Národní archiv / Západočeská univerzita v Plzni), Pavlína Nimrichtrová (Národní archiv)
11.00–11.30 Přestávka na kávu
11.30–12.30
Prezentace výsledků jednání jednotlivých sekcí
Závěrečné slovo
Malý sál