2. den

STŘEDA 24. DUBNA

 

8.00–8.30         Prezence účastníků konference

8.30–10.30

SEKCE 1           
Výroba nápojů v průmyslovém opojení: Vývoj segmentu v širších historických souvislostech
sál Alto A

Moderátor: Jan Grisa (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem)
Kristýna Kaucká (Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, v. v. i.): Od monarchie k republice. Potravinářský průmysl na velkostatcích s případovou studií z Křivoklátska
Martin Minařík (Univerzita Karlova): Fenomén akciového podnikání v českém pivovarnictví před první světovou válkou
Filip Vrána (Mendelova univerzita v Brně): Právovárečná měšťanstva
Karel Řeháček (Státní oblastní archiv v Plzni): Poválečné osudy konfiskovaných pivovarů

SEKCE 2            
Pomáhat, nebo trestat? Kontroly a metodická pomoc původcům v otázkách spisové služby
sál Bellevue

Zkušenosti ze skartačních řízení u různých původců dosvědčují, že jejich spisová služba se obecně nachází na nízké úrovni, a to i tam, kde je organizována pomocí elektronických systémů. Příčiny lze hledat jak v chatrných znalostech odpovídajících právních norem, tak v zásadním podceňování spisové služby jako takové. Tato skutečnost ovšem přináší riziko ztráty hodnotných dokumentů. Výrazné zlepšení překvapivě nepřinášejí ani finanční sankce vycházející z archivního zákona a kontrolního řádu.
Jak původce přesvědčit, respektive donutit, aby vykonával spisovou službu a skartační řízení kvalitně? Stačí pouze udělovat pokuty, nebo se jako efektivnější jeví metodická pomoc archivu? Do jaké míry jsou komerční spisovny schopny připravovat skartační řízení? Jak se vyznat v pestrém prostředí elektronických systémů spisové služby?

PANELOVÁ DISKUSE
Moderátor: Milan Augustin (Státní okresní archiv Karlovy Vary)
Diskutující: Simona Pelcová (Státní okresní archiv Karlovy Vary), Linda Řezníčková (Státní oblastní archiv v Zámrsku), Pavel Šrámek (Státní okresní archiv Zlín)

SEKCE 3           
Provenience a autenticita v postfaktickém věku: „Originály“ ve 21. století
sál Conferenza

Žádná politická moc se neobejde bez kontroly archivu, ne-li přímo paměti.
Jacques Derrida

Archivnictví je ve 21. století spolu s dalšími vědami orientovanými k práci s informacemi nuceno pohybovat se v příslovečném „postfaktickém věku“, kdy jsou principiálně rozostřovány doposud víceméně jasné hranice faktu, zdaleka nejen historického, kdy je problematizován pojem pravdy i poznatelnost minulosti. Přitom současně platí, že si právě tento „postfaktický věk“ více než kdy dříve žádá rekurz k věrohodným, autentickým a transparentním dokumentům, které se téměř jako jediné mohou stávat garantem a oporou proti ohýbání „faktů“ a proti stále častějšímu a stále nebezpečnějšímu šíření „fake news“ v podobě manipulativních a záměrně nepřesných informací. Jak ukazuje zahraniční zkušenost, mohou mít vážný dopad do podoby politických reprezentací i výkonu veřejné moci.

Aby tuto roli mohly dokumenty a jednou také historické prameny plnit, je nezbytně nutné nastavit takové podmínky a procesy, které budou vytyčovat dostatečně hluboce a dobře ukotvený prostor pro konstituci autentických dokumentů, přinášejících věrohodné svědectví, ověřenou informaci, záruku pravdivosti. Nebude kupříkladu relativizována otázka výběru archiválií, pokud existuje reálné riziko zlovolné manipulace dokumentů zveřejňovaných veřejnou správou v rámci „otevřených dat“ a „transparentních úřadů“? Jak má vypadat tento prostor v dnešním digitálním světě „postfaktického věku“ a jakou roli zde má hrát archivnictví a správa dokumentů?

Diskuse by se měla dotknout strategie státu, jak ovlivnit správu, výběr a zpřístupňování dokumentů, respektive archiválií věrohodným způsobem. Jakou roli budou v informační společnosti v její dnešní a budoucí podobě hrát archivy a archivnictví? Jsou na to personálně, materiálně a finančně připraveny? Jak se vyrovnají s konkurencí dalších paměťových institucí a nestátních aktérů, kteří vstupují do veřejného prostoru v této oblasti mnohdy lépe mediálně vybaveni, ačkoli nedisponují relevantními prameny jako veřejné archivy?

PANELOVÁ DISKUSE
Moderátoři: Zbyšek Stodůlka (Národní archiv), Mikuláš Čtvrtník (Státní oblastní archiv v Praze)
Diskutující: Lukáš Čoupek (Státní okresní archiv Uherské Hradiště), Daniel Doležal (Státní oblastní archiv v Praze), Tomáš Dvořák (Archiv hlavního města Prahy), Mikuláš Kroupa (Post Bellum), Michal Kubáň (Ministerstvo vnitra), Petr Zeman (Archiv bezpečnostních složek)

SEKCE 4            
Mediální archivy a výzvy magnetických nosičů obrazu a zvuku             
sál Alto B

Téměř každá paměťová instituce ve svých sbírkách a fondech uchovává informace na analogových magnetických nosičích obrazu a zvuku. Z hlediska dlouhodobého uchování jde však o jedny z nejohroženějších nosičů, které vyžadují jak vhodné environmentální podmínky, tak z hlediska zajištění přístupnosti informací více méně bezodkladnou digitalizaci. Tu kromě jiného komplikuje mizející dostupnost potřebné techniky. Zástupci archivů Českého rozhlasu, České televize a Národního filmového archivu představí zkušenosti svých institucí se zpracováním a digitalizací informací na těchto médiích, se zřetelem na možnosti a perspektivy, které se v péči o tyto nosiče, respektive o informace na nich uložené, nabízí archivům takříkajíc standardní povahy. 

PANELOVÁ DISKUSE
Moderátorka: Katarína Gatialová (Národní filmový archiv)
Diskutující: Miloslav Turek (Archiv Českého rozhlasu), Miloslav Novák (Archiv Českého rozhlasu), Hana Vidimská (archiv České televize), Jaroslav Sládek (Archiv České televize), Jonáš Kucharský (Národní filmový archiv)

10.30–11.00      Přestávka na kávu

11.00–12.30

SEKCE 1            
Výroba nápojů v průmyslovém opojení: Společenský rozměr piva a pivovarnictví
sál Alto B

Moderátor: Michal Horáček (Univerzita Karlova)
Petr Joza (Státní okresní archiv Děčín): Historie pivní lahve v Čechách s představením stejnojmenné knihy
Svatopluk Herc (Univerzita Karlova): České bankovnictví a pivovarský průmysl do roku 1914
Pavel Dufek (Národní archiv): Vývoz československého pivovarnictví a lihovarnictví v období první republiky

SEKCE 2            
Edice na stůl! Vydávání archivních pramenů úřední povahy k českým moderním a soudobým dějinám
sál Alto A

Aktuální ediční projekty v oblasti textů, kartografických děl a fotografií. Podle jakých pravidel se hraje? S jakými problémy se editoři potýkají? Mají se archivy věnovat archeografii? Mohou? Chtěly by? Jaké podmínky mají archiváři pro tuto sféru zpřístupňování archiválií? Mají pole ponechat akademické sféře a bylo by to dobře? Jaká je perspektiva editologie v archivech?

Moderátor: Jan Bílek (Univerzita Hradec Králové)
Jan Němeček (Historický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i.): Dokumenty československé zahraniční politiky
Vojtěch Šustek (Archiv hlavního města Prahy): Atentát na Reinharda Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu Čechy a Morava
Jan Bílek (Univerzita Hradec Králové): Zápisy československé exilové vlády 1940–1945
Eva Chodějovská, Jiří Dufka, Petr Žabička (Moravská zemská knihovna v Brně): Publikování starých map a plánů formou kritické edice
Emilie Benešová (Národní archiv): Historická fotografie jako platforma pro ediční činnost

SEKCE 3            
Minulé a budoucí horizonty českého archivnictví
sál Conferenza

Moderní české archivnictví se vyvíjelo v nelehkých podmínkách 2. poloviny 20. století, avšak postupně dosáhlo významných výsledků na poli odborném i kulturním, získalo si společenské uznání a dosáhlo úrovně, která je dnes pozitivně vnímána i v zahraničí. Zároveň se ale nacházíme v revolučním věku digitálních technologií a uvažujeme, jakým směrem se náš obor bude dále ubírat. Proč se na chvíli nezastavit a neohlédnout zpět? Položme si otázku, co všechno už máme za sebou, co se podařilo, a co nikoli? Nezůstaneme však jen u rekapitulací, zároveň se pokusíme pohlédnout do budoucnosti a zamyslet se nad tím, kam vlastně české archivnictví směřuje, zda jsme s jeho novými trendy srozuměni, jsou-li našemu oboru prospěšné, co mu chybí a co by mu prospělo.

PANELOVÁ DISKUSE
Moderátor: Milan Augustin (Státní okresní archiv Karlovy Vary)
Diskutující: Petr Hubka (Státní oblastní archiv v Plzni), Václav Ledvinka (Archiv hlavního města Prahy), Karel Müller (Zemský archiv v Opavě)

SEKCE 4           
Jak ve zdraví dožít důchodu (fyzioterapie v archivní praxi)
sál Bellevue

Práce archiváře se vyznačuje dvěma protiklady, které z praxe všichni známe. Naše zaměstnání lze jistě označit jako sedavou, kancelářskou práci, přinášející známá zdravotní rizika plynoucí z dlouhodobě strnulé pozice za psacím stolem. Zvláště když za ním archivář za svou kariéru běžně stráví 30 let. Ale přicházejí chvíle (obsluha badatelů, zpracování archiválií a především stěhování), kdy naopak nárazově nakládáme na svá bedra nezměrnou zátěž při manipulaci s různě těžkými břemeny, neboť není karton jako karton a balík jako balík. V této sekci se dozvíte, jak si s oběma protikladnými zátěžemi našich tělesných schránek poradit.

Vystupující: Petra Šrámková (Západočeská univerzita v Plzni)

12.30–13.30      Přestávka na oběd

13.30–19.30      Volný program

19.30–02.00      Společenský večer, sál Big Hall

Česká archivní společnost |

Nahoru ↑